Nárůst rozpočtových deficitů provázený rekordním tisknutím peněz se zatím viditelně neprojevuje, alespoň ne na inflaci.


Není překvapivé, že ceny chalup a chat v Česku za poslední rok vzrostly v průměru o 15 % (zdroj: Hypotéční banka). Podle některých realitních makléřů pak v atraktivních lokalitách, jako jsou Krkonoše nebo Jizerské hory, vzrostly za posledních šest měsíců i o třicet procent.

Doba covidová urychluje dobu digitální, ale přesto mám stále dojem, že jsme my tady v Česku v jakémsi online pravěku, pokud jde o „úřední“ záležitosti. Alespoň v porovnání třeba se severem Evropy nebo vyspělými východoasijskými zeměmi.

Ačkoli míra inflace v Česku patří mezi nejvyšší v Evropě a je nad cílem České národní banky, přesto úroveň kolem 3,2 % nepředstavuje žádnou tragédii, nemá-li prudce vzestupný trend, a to v našem případě nemá. Pravdou však je, že inflace kolem 3 % bývá zpravidla typická pro období vysokého ekonomického růstu, a nás – stejně jako celý svět –potkala naopak bezprecedentní společenská a ekonomická situace provázená hospodářským propadem.

Stejně jako si začátečník na kapitálovém trhu někdy plete investování se spekulativním obchodováním, tak si může splést fyzická aktiva, například zlato, komodity, akcie s jejich deriváty, tedy různými cennými papíry z nich odvozenými. Jedněmi z nejrozšířenějších derivátů současnosti jsou tzv. CFD (Contract for difference, tedy rozdílové smlouvy). Pojďme se podívat, k čemu se využívají, respektive, jaký je rozdíl mezi nimi a například fyzickými akciemi. Vítejte v dalším díle praktického seriálu OX Czechia o rizicích retailového online obchodování na kapitálových trzích.